Diferencia entre revisiones de «Alfabeto latino»
m Robot: Reemplazo automático de texto (-czit +ccit) |
m Robot: Reemplazo automático de texto (- ongaro + hongaro) |
||
Linia 36: | Linia 36: | ||
* [[Gaelico escozés]] - àèìòù ÀÈÌÒÙ |
* [[Gaelico escozés]] - àèìòù ÀÈÌÒÙ |
||
* [[Gaelico irlandés]] - áéíóú ÁÉÍÓÚ |
* [[Gaelico irlandés]] - áéíóú ÁÉÍÓÚ |
||
* [[Idioma |
* [[Idioma hongaro|Ongaro]] - áéíóú öü őű ÁÉÍÓÚ ÖÜ ŐŰ |
||
* [[Idioma islandés|Islandés]] - áéíóú ð þ æ ö ÁÉÍÓÚÝ Ð Þ Æ Ö |
* [[Idioma islandés|Islandés]] - áéíóú ð þ æ ö ÁÉÍÓÚÝ Ð Þ Æ Ö |
||
* [[Idioma italián|Italián]] - àèìòù ÀÈÌÒÙ |
* [[Idioma italián|Italián]] - àèìòù ÀÈÌÒÙ |
Versión d'o 08:49 10 chun 2010
L'alfabeto latín ye un alfabeto que estió ficato per os romans que lo ban importar d'os griecos de Sezilia y lo ban modificar dimpués.
S'escribeba con una taca de bronze (scribere), de caña (calamo u se pinteba (linere) sobre fuellas bechetals (folium), sobre crostas (liber) u fustas (tabula), y més tardi sobre cobre y sobre estopazos. A parabra "escritura" probien de scriptura, que yera la marca que se feba á lo bestiar que se nimbiaba á pasegar.
L'alfabeto latín clasico teneba 23 letras (os romans no tienen as letras U, W, J), pero belas creyatas en l'Edat Meya como U, W, J han estato incorparadas en pro luengas.
Debito á que los romans o espardioron per tota Europa, esdebeniderament con os milenios sereba una potenzia colonizadora, l'alfabeto latín ye un d'os més esparditos arredol d'o mundo, y ye emplegato per buena parti d'as luengas que no disposan d'alfabeto propio dica l'arribata d'os europeus.
L'alfabeto latín
A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M |
N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z |
Letras espezials y con tochez d'os alfabetos deribatos
- Aragonés
- grafía de Uesca - áéíóú ü ñ ÁÉÍÓÚ Ü Ñ
- grafía SLA - áéíóú ü ç ÁÉÍÓÚ Ü Ç
- Alemán - äöü ß ÄÖÜ
- Albanés - çë ÇË
- Asturián - áéíóú ü ñ ḷḷ ḥ ÁÉÍÓÚ Ü Ñ Ḷḷ Ḥ
- Catalán - àèò ïü éíóú ç ŀl ÀÈÒ ÏÜ ÉÍÓÚ Ç ĿL
- Castellán - áéíóú ü ñ ÁÉÍÓÚ Ü Ñ
- Danés - æøå ÆØÅ
- Eslobaco -
- Esperanto - ĉĝĥĵŝŭ ĈĜĤĴŜŬ
- Estonio - äöü õ ÄÖÜ Õ
- Finés - äö ÄÖ
- Franzés - é àèù âêîôû ëï ç œ É ÀÈÙ ÂÊÎÔÛ ËÏ Ç Œ
- Gaelico escozés - àèìòù ÀÈÌÒÙ
- Gaelico irlandés - áéíóú ÁÉÍÓÚ
- Ongaro - áéíóú öü őű ÁÉÍÓÚ ÖÜ ŐŰ
- Islandés - áéíóú ð þ æ ö ÁÉÍÓÚÝ Ð Þ Æ Ö
- Italián - àèìòù ÀÈÌÒÙ
- Letón - āīūž ĀĪŪŽ
- Lituán - ąėšųž ĄŲŽ
- Maltés - ċġħż ĊĠĦŻ
- Neerlandés - éó ë ij ÉÓ Ë IJ
- Noruego - æøå ÆØÅ
- Occitán - àèò ïü áéíóú ç n·h s·h ÀÈÒ ÏÜ ÁÉÍÓÚ Ç N·H S·H
- Polaco - ąćęłńóśźż ĄĆĘŁŃÓŚŹŻ
- Portugués - áéíóú âêô ãõ à ü ç ÁÉÍÓÚ ÂÊÔ ÃÕ À Ü Ç
- Rumán - âăî şţ ÂĂÎ ŞŢ
- Sueco - äåö ÄÅÖ
- Turco - öü ı çğş ÖÜ İ ÇĞŞ
- Checo - áéíóúý ů čďřšťž ÁÉÍÓÚÝ Ů ČĎŘŠŤŽ
- Bietnamita - aáàảãạ ăắằẳẵặ âấầẩẫậ eéèẻẽẹ êếềểễệ iíìỉĩị oóòỏõọ ôốồổỗộ ơớờởỡợ uúùủũụ ưứừửữự yýỳỷỹỵ đ AÁÀẢÃẠ ÂẤẦẨẪẬ ĂẮẰẲẴẶ EÉÈẺẼẸ ÊẾỂỂỄỆ IÍÌỈĨỊ OÓÒỎÕỌ ÔỐỒỔỖỘ ƠỚỜỞỠỢ UÚÙỦŨỤ ƯỨỪỬỮỰ YÝỲỶỸỴ Ð
- Pīnyīn (Chinés romanizato) - áàāǎ éèēě íìīǐ óòōǒ úùūǔ üǘǜǖǚ ÁÀĀĂ ÉÈĒĔ ÍÌĪĬ ÓÒŌŎ ÚÙŪŬ ÜǗǛǕǙ