Diferencia entre revisiones de «Alfabeto latino»

De Biquipedia
Contenido eliminado Contenido añadido
m r2.7.1) (Robot Adhibito: Modificato: ne:रोमन लिपि
m r2.7.1) (Robot Adhibito: Modificato: kk:Латын әліпбиі
Linia 112: Linia 112:
[[ka:ლათინური დამწერლობა]]
[[ka:ლათინური დამწერლობა]]
[[kab:Agemmay alatini]]
[[kab:Agemmay alatini]]
[[kk:Латын жазуы]]
[[kk:Латын әліпбиі]]
[[ko:로마자]]
[[ko:로마자]]
[[krc:Латин алфавит]]
[[krc:Латин алфавит]]

Versión d'o 15:34 29 nov 2011

Articlo d'os 1000

   Alfabeto latín

   Alfabeto latín y atros alfabetos

L'alfabeto latín (u alfabeto román) ye o sistema d'escritura alfabetica más emplegau hue en o mundo. Ye formau por 26 letras y se fa servir, con bellas modificacions, en amás gran parte d'as luengas d'a Unión Europea, America, l'Africa subsahariana y as islas de l'Ocián Pacifico. En l'uso moderno, a expresión alfabeto latín se fa servir ta nombrar qualsiquier derivación directa de l'alfabeto utilizau por os romans. Istas variacions pueden sacar-ne letras (com o hawaiián) u adhibir-ie letras (como ye o caso d'o esperanto) d'a escritura clasica romana y, prou que sí, muitas letras han cambiau entre os sieglos (como as minusclas, que os romans no las hesen reconoixidas).

L'alfabeto latín estió introducito por os romans que lo importoron d'os griegos de Secilia y lo modificoron dimpués. Se gosaba escribir con un clau de bronce (scribere), de canya (pluma) u se pintaba (linere) sobre fuellas vechetals (folium), sobre crostas (liber) u fustas (tabula, album), y más tardi sobre cobre y sobre lienzos. A parola escritura promana de scriptura, que yera a marca que se feba a o bestiar que se ninviaba a paixentar.

L'alfabeto latín clasico teneba 23 letras (os romans no tienen as letras U, W, J), pero belunas creyatas en a Edat Meya como U, W, J se son incorporadas a prous luengas.

Como que os romans lo espardioron per tota Europa, que dimpués estió una potencia colonizadera, l'alfabeto latín ye hue un d'os més esparditos arredol d'o mundo, y ye emplegato per buena parti d'as luengas que no teneban garra alfabeto propio dica l'arribada d'os europeus.

L'alfabeto latín

A B C D E F G H I J K L M
N O P Q R S T U V W X Y Z

Letras especials y con tillas d'os alfabetos derivatos

  • Aragonés - áéíóú ü ÁÉÍÓÚ Ü (a Grafía de Uesca de 1987 emplega tamién ñ Ñ, y a Grafía SLA fa servir ç Ç)
  • Alemán - äöü ß ÄÖÜ
  • Albanés - çë ÇË
  • Asturián - áéíóú ü ñ ḷḷ ḥ ÁÉÍÓÚ Ü Ñ Ḷḷ Ḥ
  • Catalán - àèò ïü éíóú ç ŀl ÀÈÒ ÏÜ ÉÍÓÚ Ç ĿL
  • Castellán - áéíóú ü ñ ÁÉÍÓÚ Ü Ñ
  • Danés - æøå ÆØÅ
  • Eslovaco -
  • Esperanto - ĉĝĥĵŝŭ ĈĜĤĴŜŬ
  • Estonio - äöü õ ÄÖÜ Õ
  • Finés - äö ÄÖ
  • Francés - é àèù âêîôû ëï ç œ É ÀÈÙ ÂÊÎÔÛ ËÏ Ç Œ
  • Gaelico escocés - àèìòù ÀÈÌÒÙ
  • Gaelico irlandés - áéíóú ÁÉÍÓÚ
  • Ongaro - áéíóú öü őű ÁÉÍÓÚ ÖÜ ŐŰ
  • Islandés - áéíóú ð þ æ ö ÁÉÍÓÚÝ Ð Þ Æ Ö
  • Italián - àèìòù ÀÈÌÒÙ
  • Letón - āīūž ĀĪŪŽ
  • Lituán - ąėšųž ĄŲŽ
  • Maltés - ċġħż ĊĠĦŻ
  • Neerlandés - éó ë ij ÉÓ Ë IJ
  • Noruego - æøå ÆØÅ
  • Occitán - àèò ïü áéíóú ç n·h s·h ÀÈÒ ÏÜ ÁÉÍÓÚ Ç N·H S·H
  • Polaco - ąćęłńóśźż ĄĆĘŁŃÓŚŹŻ
  • Portugués - áéíóú âêô ãõ à ü ç ÁÉÍÓÚ ÂÊÔ ÃÕ À Ü Ç
  • Rumán - âăî şţ ÂĂÎ ŞŢ
  • Sueco - äåö ÄÅÖ
  • Turco - öü ı çğş ÖÜ İ ÇĞŞ
  • Checo - áéíóúý ů čďřšťž ÁÉÍÓÚÝ Ů ČĎŘŠŤŽ
  • Vietnamita - aáàảãạ ăắằẳẵặ âấầẩẫậ eéèẻẽẹ êếềểễệ iíìỉĩị oóòỏõọ ôốồổỗộ ơớờởỡợ uúùủũụ ưứừửữự yýỳỷỹỵ đ AÁÀẢÃẠ ÂẤẦẨẪẬ ĂẮẰẲẴẶ EÉÈẺẼẸ ÊẾỂỂỄỆ IÍÌỈĨỊ OÓÒỎÕỌ ÔỐỒỔỖỘ ƠỚỜỞỠỢ UÚÙỦŨỤ ƯỨỪỬỮỰ YÝỲỶỸỴ Ð
  • Pīnyīn (Chinés romanizato) - áàāǎ éèēě íìīǐ óòōǒ úùūǔ üǘǜǖǚ ÁÀĀĂ ÉÈĒĔ ÍÌĪĬ ÓÒŌŎ ÚÙŪŬ ÜǗǛǕǙ

Enrastres externos

Commons
Commons
Se veigan as imáchens de Commons sobre l'alfabeto latín.